|
|
Sociální teorie a pozdně moderní přístupy ke studiu kultury
Lachmann, Filip ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Holeček, Tomáš (oponent)
Studium kultury je součástí zájmu sociologie, sociálních věd a vědy o člověku již od dob jejich vzniku. Tento zájem se však s postupem let a vývojem jednotlivých disciplin značně proměňoval, zejména ve 20. stol., kdy se fenomén kultury stal jedním z hlavních ukazatelů společenského soužití. Pojem kultura sám o sobě představuje velmi široký okruh činností, předmětů a charakteristik svázaných s člověkem a jeho jednáním. Předkládaná práce se zaměřuje na proces, v jehož průběhu sociální vědci začali kulturu vnímat už ne pouze jako soubor či zásobárnu hodnot, ale jako součást mocenského boje, hegemonie, ideologie a útlaku, v její každodennosti, vlivu na vědecké poznání a tvorbu společenského diskursu. Všímá si vzestupu kritických teorií, které vznikly především v souvislosti z tzv. "kulturním obratem" započatým v poválečném období. Je zde zachycen vývoj sociální teorie jako disciplíny kombinující více přístupů, ukotvené spíše ve volnějším referenčním rámci, přičemž hlavním cílem je poukázat na rozdíl mezi sociální vědou typickou pro modernitu a více či méně postmoderními autory, které dnes zároveň považujeme za přední vědce a filosofy 20. stol. Tento přehled zahrnuje frankfurtskou školu T. Adorna, M. Horkheimera a H. Marcuse, britská kulturální studia S. Halla, poststrukturalismus M. Foucaulta a R....
|
|
|
Jak se aktivní senioři vyrovnávají se stereotypizací
Pokorná, Kateřina ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Diplomová práce "Jak se aktivní senioři vyrovnávají se stereotypizací" představuje pohled aktivních seniorů na problematiku ageismu v české společnosti. Na základě analýzy polostrukturovaných rozhovorů ukazuje, že aktivní senioři nepovažují nerovnosti za významný problém hlavně z důvodu svého životního optimismu, který jim pomáhá stereotypy překonat. Dalším významným uplatňovaným způsobem je budování distance mezi respondenty jakožto aktivními seniory a zbytkem seniorské populace, na kterou nahlížejí pohledem shodným se zbytkem české společnosti. Představa, že na ně samotné předsudky neplatí, ale na jiné seniory ano, způsobuje ve svém důsledku reprodukci stereotypního pohledu na staré lidi, a aktivní senioři jsou současně prezentováni jako něco výlučného. Glorifikaci aktivního životního stylu ve stáří nepovažuji za přímý vliv trendu aktivního stárnutí, neboť všichni respondenti byli velmi činorodí v průběhu celého svého života. Byť se aktivní senioři prezentují jako otevření vůči společnosti, tak upřednostňují trávení volného času s ostatními (aktivními) lidmi svého věku. I přes proklamovanou asertivitu se často v konfrontaci s diskriminací chovají pasivně, či se očekávané nepříjemné situaci předem vyhnou.
|
|
|
Queer geografie sexualit: sociokulturní organizace sexualit v prostoru a (de)konstrukce heteronormativity.
Pitoňák, Michal ; Šiftová, Jana (vedoucí práce) ; Rochovská, Alena (oponent) ; Kobová, Ĺubica (oponent)
Geografie sexualit se začaly vyvíjet v angloamerickém akademickém prostředí již během 80. let 20. století. V 90. letech, hnány kulturním obratem, sílící postmoderní a post-strukturalistickou kritikou a stále zřetelnějším chápáním omezenosti možností našeho poznání a reprezentace, přinesly geografie sexualit do humánní geografie queer teorii, která poskytla mocné nástroje umožňující zkoumat nejen stále zřetelnější prostorovosti sexualit, ale také poskytla novou perspektivu, jež obohatila humánní geografii jako takovou. V současnosti jsou již geografie sexualit, alespoň tedy v anglosaském geografickém prostředí, považovány za součást mainstreamové humánní geografie. Hlavním cílem této disertační práce je představit vybrané přístupy, především pak ty post-strukturalistické a queer teoretické, které mohou pomoci, rozvinout geografie sexualit v Česku i v dalších zemích střední či východní Evropy (CEE). Na rozdíl od jiných fenoménů, které se mohou vyskytovat jen místně či specificky, lidské sexuality jsou všude, i když rozmanité, regulované a závislé na kontextu, ve kterém "vstoupí do jazyka," a způsobu jejich institucionalizace. Byli to především geografové, jež osvětlili, kterými způsoby jsou sexuality, především pak sexuální identity a chování geografické, a jak se nejrůznější prostory a místa stávají...
|
|
|
André Lefevere a jeho manipulační škola
Šmrha, Jan ; Jettmarová, Zuzana (vedoucí práce) ; Špirk, Jaroslav (oponent)
Teoreticko-historiografická diplomová práce se zabývá teoretickým dílem translatologa André Lefevera. Základem práce je analýza Lefeverových děl v dobovém kontextu vývoje translatologie (zejména v souvislosti s rozvojem deskriptivní translatologie, se vznikem tzv. manipulační školy a s kulturním a sociologickým obratem v translatologii). Práce se zabývá Lefeverovými východisky, postupným vývojem jeho teoretického modelu a významu jeho díla pro vývoj disciplíny, zejména s ohledem na integraci sociokulturních aspektů do výzkumu překladu. Práce rovněž poskytuje přehled nejvýznamnějších kritických reakcí na Lefeverovu tvorbu a aplikací jeho modelu v praktickém výzkumu.
|
|
|
Sociální teorie a pozdně moderní přístupy ke studiu kultury
Lachmann, Filip ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Holeček, Tomáš (oponent)
Studium kultury je součástí zájmu sociologie, sociálních věd a vědy o člověku již od dob jejich vzniku. Tento zájem se však s postupem let a vývojem jednotlivých disciplin značně proměňoval, zejména ve 20. stol., kdy se fenomén kultury stal jedním z hlavních ukazatelů společenského soužití. Pojem kultura sám o sobě představuje velmi široký okruh činností, předmětů a charakteristik svázaných s člověkem a jeho jednáním. Předkládaná práce se zaměřuje na proces, v jehož průběhu sociální vědci začali kulturu vnímat už ne pouze jako soubor či zásobárnu hodnot, ale jako součást mocenského boje, hegemonie, ideologie a útlaku, v její každodennosti, vlivu na vědecké poznání a tvorbu společenského diskursu. Všímá si vzestupu kritických teorií, které vznikly především v souvislosti z tzv. "kulturním obratem" započatým v poválečném období. Je zde zachycen vývoj sociální teorie jako disciplíny kombinující více přístupů, ukotvené spíše ve volnějším referenčním rámci, přičemž hlavním cílem je poukázat na rozdíl mezi sociální vědou typickou pro modernitu a více či méně postmoderními autory, které dnes zároveň považujeme za přední vědce a filosofy 20. stol. Tento přehled zahrnuje frankfurtskou školu T. Adorna, M. Horkheimera a H. Marcuse, britská kulturální studia S. Halla, poststrukturalismus M. Foucaulta a R....
|
|
|
Role kultury v procesu regenerace post-industriálního města
Milatová, Barbora ; Macháček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Vochozková, Jacqueline (oponent)
Předmětem diplomové práce Role kultury v procesu regenerace postindustriálního města je představení teoretického konceptu regenerace bývalých průmyslových měst prostřednictvím kultury a zhodnocení vlivu kultury na regeneraci postindustriálního města. První část diplomové práce se věnuje obecné problematice vlivu kultury na regionální rozvoj a atraktivitu města, jsou zde vymezeny základní pojmy s problematikou související a definovány trendy v rozvoji a regeneraci postindustriálních měst prostřednictvím kultury. Druhá část práce se zabývá procesem proměny města Ostravy a obsahuje analýzu současné situace ve městě. Statutární město Ostrava má zpracován strategický dokument představující oživení města prostřednictvím kultury jako faktoru zlepšujícím jeho externí image, ale také zdroje regionální identity a kultivace společnosti. Empirické ověření hlavních přínosů dosavadní strategie obnovy a rozvoje města Ostravy prostřednictvím kultury je provedeno pomocí dotazníkového šetření, jehož výsledky ukazují, že občané města opravdu zaznamenali viditelné změny směřující ke zlepšení kvality života ve městě. Pokud však město chce být ve své strategii regenerace i nadále úspěšné, mělo by klást větší důraz na účast obyvatel, získání jejich zpětné vazby a lepší využití doposud realizovaných kulturních investic propojením existující kulturní infrastruktury.
|
host ::
RSS.